Co potřebují matka a dítě po porodu? Klid a péči?, G. Chrastilová, M. Mrowetz

Co potřebují matka a dítě po porodu? Klid a péči?

Po porodu dochází k jedinečným a neopakovatelným hormonálním změnám, které, za předpokladu trvajícího kontaktu, zakládají psychickou i zdravotní stabilitu. Díky nepřerušenému kontaktu „kůže na kůži“ mezí dítětem a matkou dochází k posílení mateřského chování, k lepší poporodní adaptaci novorozence, snazšímu přisátí k prsu a rychlému nástupu laktace. Podpora raného kontaktu matky (případně otce či jiné blízké osoby v případě, že se matka nachází v život ohrožující situaci) s dítětem je základem kvalitní porodní péče.

Kontakt kůže na kůži
Raný kontakt matky kůží na kůži může zlepšit výsledky kojení, zlepšit vytvoření rané vazby mezi matkou a dítětem, zmírnit novorozenecký pláč, zlepšit adaptaci novorozence. Nemá žádné zjevné krátkodobé ani dlouhodobé negativní účinky. Je přitom nezbytný nejen pro děti zdravé a donošené, ale také pro děti nemocné či nedonošené, kde představuje výrazný léčivý faktor. Kontakt kůže na kůži lze realizovat nejen po vaginálním porodu, ale i po porodu císařským řezem, a to i v případě, že je matka v plné narkóze.
Pohled z očí do očí
Proces vzniku rané vazby je láskou na první dotek, ale také láskou na první pohled. Oční kontakt matky s dítětem stimuluje mateřské chování. Separací zamezíme očnímu kontaktu a ukazuje se, separované matky mají menší zájem o dítě. Jsou rovněž více ohroženy posttraumatickou stresovou poruchou a depresí, méně vyhledávají oční kontakt se svým dítětem, a to ještě po roce od separovaného průběhu porodu.
Vůně dětské hlavičky
Po porodu se rutinně používá čepička jako tepelná ochrana dětské hlavy. Tento postup však může bránit rozvoji spontánního mateřského chování. Výzkum totiž prokázal, že pachové vjemy z pokožky miminka jsou nejdůležitějším startérem ovlivňujícím mateřské chování. U savců hrají čichové vjemy velmi důležitou roli při navazování vazby matky na dítě. Pachové vjemy z pokožky miminka, jež je nejblíže matčině nosu (tedy z hlavičky) jsou
nejdůležitějším startérem ovlivňujícím mateřské chování. U savců hrají čichově vjemy důležitou roli v koordinaci navazování vazby matky na dítě a
podporují normální vývoj potomstva. Stejně jako u ostatních savců se i u lidí čichové vjemy se zásadním způsobem podílejí na hormonálním souznění matky a dítěte. Pokud matce zamezíme čichat k nezakryté hlavě novorozence, komplikujeme tím celý tento jedinečný proces startující mateřské chování orientované na potřeby dítěte.
Samopřisátí
Produkce poporodních hormonů je v hodinách po porodu u matek i dětí nejvyšší za jejich život. Součástí vzájemného kontaktu kůže na kůži je takzvané samopřisátí, kdy se dítě samo doplazí k matčině bradavce a má efektivní způsoby jak se samo a bez pomoci přisát a to i po porodech operativních a dokonce i když matka spí po narkóze. Počátek kojení samopřisátím startuje u matky i dítěte zdravé způsoby kojení a eliminuje problémy
s kojením.
Teplo u mámy
Dítě, které zahřívá matka vlastním tělem, se lépe adaptuje a zvyká si na nové prostředí. Pokožka dítěte je brzkým kontaktem s matkou obsazována jejími bakteriemi, ke kterým má matka imunologickou protisílu ve svém mléce. Břicho a hrudník matky se po porodu dokáže přizpůsobit termoregulačním potřebám dítěte. U dětí v poporodním kontaktu s matkami pozorujeme menší neurologické potíže a lépe se jim stabilizuje dýchání.
Mateřská péče Z psychologického hlediska prožívá miminko v láskyplné, byťtřeba ještě nejisté, náruči matky základní existenciální pocit bezpečí, který s ním půjde životem a může na nevědomé úrovni ovlivnit jeho další prožívání. Žena, která porodila, získává kontaktem se svým dítětem větší sebejistotu ve své nové mateřské roli. Matky, u nichž byl proces rané vazby podpořen, lépe hodnotí průběh porodu a lépe se vyrovnávají s porodními bolestmi a to i po operativních porodech. Jsou dobře nastartovány na vnímání potřeb svého dítěte. Jsou schopny se lépe vyznat v signálech, které dítě vysílá, včetně pochopení různých příčin jeho pláče. Lépe se adaptují na spánkové cykly dítěte. Celkově vykazují dobrou interakci s dítětem a lépe a déle kojí.
Radostné mateřství
V neposlední řadě je bonding i prevencí poporodní úzkosti včetně obav, jak zvládnout mnohdy náročnou péči o dítě. Ženy, které zažijí podporu bondingu, prožívají mateřství obvykle jako radostnou součást života a lépe se vypořádávají se stresem, který příchod dítěte přináší.

Autorky jsou spoluautorky knihy Bonding – porodní radost:
Gaurí Chrastilová, fejetonistka a spisovatelka
Michaela Mrowetz, klinická psycholožka, psychoterapeutka, soudní znalkyně