Placenta – co nás v ČR zatím nenapadlo, L. Khoustnoutdinová

Když jsem poprvé četla návod na internetu, jak si připravit placentový shake, trochu se mi přes smích zvedal žaludek. Celou cestu domů jsme s manželem vtipkovali o tom, jak z mojí placenty udělá steak. O rok později, již po porodu, jsem se setkala s Lynneou Shrief, zakladatelkou International Placenta Encapsulation Network, a začala jsem litovat, že jsem svou placentu pouze pohřbila pod stromem, aniž bych nejdříve využila všech podporujících látek, které nabízí.

Sice shake ani steak z placenty bych si asi po porodu nedala, existuje však spousta dalších způsobů přípravy placenty, které bych určitě zvážila. Například essence, homeopatické látky, tinktura a nebo to nejzajímavější – kapsuly (vyrobené ze sušené placenty). Tyto metody – Placenta Encapsulation – jsou v Anglii čím dál populárnější a mnoho dul a porodních asistentek se nechávají Lynneaou vycvičit, aby i ony mohly nabízet svým klientkám žhavou novinku. Metoda vychází z tradiční čínské medicíny a slibuje velmi zajímavé výsledky.

Placenta má totiž v sobě vysokou koncentraci hormonů (oxytocinu a CRH), vitamín E a B6, železo a kmenové buňky (zdroj: IPEN). Čerstvou maminku může tedy přímá či nepřímá konzumace placenty podpořit fyzicky – podpora při zastavení krvácení po porodu, rychlejší hojení poranění, lepší tvorba mléka, menší poporodní bolesti, tak i psychicky – možná nejlákavější je právě slib, že pomáhá předejít poporodní depresi, vyrovnat nálady, udržet maminku v pozitivním naladění, atd. Zatím neexistují vědecké výzkumy, které by tyto sliby přímo podpořily, ale když porovnáváme různé výsledky výzkumů na tuto problematiku přímo zaměřených, pomocí selského rozumu dojdeme k závěru, že tato metoda je opodstatněná.

Například výzkumy Izraelské biotechnologické společnosti Pluristem Therapeutics na krysách prokazuje, že kmenové buňky z placenty pomáhají u mnoha onemocnění včetně roztroušené sklerózy, lze tedy logicky předpokládat, že mohou podpořit i proces hojení ženského těla po porodu. Existuje i pár přímých výzkumů, např.: Placenta as a Lactagogon, Gynaecologia 138: 617-627, zaznamenali zvýšení přílivu mléka. Navíc stoupající popularita metody ve Spojeném Království a spousty spokojených maminek mluví samy za sebe.

Jelikož placentu stejně každá porodíme, tak proč nevyužít možnosti, které nabízí její přímá a nepřímá konzumace? V Čechách, dle mě dostupných informací, je zatím velmi těžké vyžádat si svojí placentu z porodnice. V mnoha dalších státech EU, včetně zejména Anglie tomu tak vůbec není. Možná je načase, abychom si i tady začali nárokovat tento orgán, který je nerozlučnou součástí miminka po dobu 9 měsíců, abychom mohly využít jeho výhody pro sebe v křehkém poporodním období.

„Infekční odpad“ – pojem, pod který spadá placenta po porodu v porodnicích v ČR, je dost neuctivý název pro orgán, který po dobu 9 měsíců živí malé děťátko. Viděli jste svojí placentu? Hned po porodu, čerstvá placenta rozhodně nevypadá jako infekční odpad, ale jako živý a krásný orgán, velmi připomínající strom. Jedna z teorií hlásí, že právě z tvaru placenty pochází pojem „strom života“ který je součástí mnoha náboženství. Pozůstatky rituálu a pověr, které placentu uctívají jako důležitý, či dokonce magický orgán vidíme všude po světě. Kmeny Ibo v Nigérii a Ghaně považují placentu za dvojče dítěte a dopřávají jí plnohodnotný pohřební rituál. V Indonésii je placenta také považována za dvojče či dokonce staršího sourozence dítěte, a jeho ochránce (anděle strážného) na celý život – placenta je s úctou pohřbívána tatínkem v den porodu. Na Hawajských ostrovech je rovněž posvátná a dobré zacházení zaručuje zdraví dítěte. Filipínské matky dokonce pohřbívají placentu společně s učebnicemi, aby dítě bylo chytré, stejně jako Navajo indiáni pohřbívají placentu s příslušenstvím pro jakoukoliv profesi, kterou rodiče chtějí, aby dítě vykonávalo. V Koreji se popel spálené placenty podává dítěti jako lék proti nemocem. Seznam je mnohem delší…

Tedy i pokud je pro Vás příliš radikální svoji placentu konzumovat, může být krásné nechat se inspirovat některou z tradic domorodých kmenů, abyste uctili placentu a vzdali hold devíti měsícům, kdy živila vaše dítě. Jeden z nejjednodušších rituálů je právě pohřeb placenty na zahradě (je dobré nejdříve zjistit, jaké jsou legální požadavky pro hloubku jámy – jde také o praktické opatření, aby placentu nevykopávala zvířata), a zasazení stromu – uctíte jednak podstatu placenty jako „stromu života“, a také dopřejete svému dítěti krásný symbol jeho příchodu na svět – jeho vlastní strom na zahradě. Často se praví, že strom by se měl zasazovat v den, kdy placenta sama odpadne (v případě Lotosového porodu), anebo v den, kdy odpadne pupečník. Je to nádherná příležitost jak oslavit příchod dítěte na svět a jeho první krok k nezávislosti.

Osobně si myslím, že úcta vůči své placentě pro mnoho žen může být i způsob, jak vyjádřit úctu a poděkování vlastnímu tělu za 9 měsíců cesty těhotenstvím a za porod. Zda orgán, který byl nezbytnou součástí našeho těla po dobu těhotenství je „infekční odpad“ nebo „posvátný strom“ může hrát zásadní roli v ženském vnímání svého těla a porodu. Osobně vnímám rodící ženu jako bohyni tvořící celé nové univerzum, a k té pojem „infekční odpad“ rozhodně nepatří.

Lilia Khoustnoutdinová

Chcete-li se dozvědět více o placentách, ale také o vlivu psychiky během porodu, o porodech do vody a mnoho dalších zajímavých pohledech i inspiracích ze zahraničí, zavítejte na přednášku autorky v rámci STRP, 26. Května, od 12.00-13.45: Porod, láska, voda, sexualita. Placenta jako strom života – Lilia Khousnoutdinová, více informací na www.respektkporodu.cz nebo www.mamabirthshop.cz